Váš nábytek nebo houpačka stojí na zahradě už několik let a vy začínáte rozpoznávat změny. Zhrubnutí povrchu, ztráta barvy, to jsou znaky, které byste neměli přehlížet.

Jak poznáme, že se dřevo mění?

Po několika letech se podíváte na svůj zahradní nábytek a všimnete si několika detailů. Najednou už není židle tak lesklá, stůl je hrubý, houpačka zešedivěla. Následkem opotřebení se zvyšuje pravděpodobnost, že si vy nebo vaši blízcí jednoduše zadřete třísku… přinejmenším do ruky. ????

Co s tím?

Samozřejmě záleží na původní úpravě dřeva a míře poškození. Pokud se problém týká například plotu nebo skříňky, není potřeba tak precizní úprava, na rozdíl od stolu, židlí nebo dětské prolézačky. V případě, že se chcete věnovat nepříliš jemnému povrchu, který je dlouhodobě vystaven venkovnímu počasí, jsou dvě možnosti. Jako první přijde mechanická úprava pomocí brusného papíru a následuje barva. Jako váš ideální nátěr můžete zvolit lazuru, zvýrazňující kresbu dřeva, nebo barvu, která kresbu naopak zakryje. Dále musíme rozlišit, zda je nutné povrch znovu zbrousit.

Broušení

Při broušení se musíme držet několika základních pravidel, ať už brousíme ručně či strojově. „Zaprvé brousíme vždy po směru vláken, jinak hrozí, že se vlákna zpřetrhají. Zadruhé musí být povrch zbavený všech zbytků předchozího nátěru a zvětralého materiálu – vždy brousit až na zdravé dřevo.  Zatřetí netlačíme, používáme rovnoměrný, mírný tlak po celou dobu broušení. A konečně, musíme hledět na jemnost brusného papíru,“ říká Michal. Rozlišujeme jeho zrnitost v rozsahu cca 40 až 2000, pro dřevo ale stačí zrnitost 80 až 220 zrn na 6 cm², jemnější brusné papíry používáme jen když chceme dosáhnout zvláště lesklého efektu. Čím je nátěr a dřevo v horším stavu, tím hrubší smirek můžete použít pro první fázi broušení. Zrychlíte si práci, materiál bude rychleji ubývat. Při běžném postupu bychom měli postupovat od nejhrubšího po nejjemnější, přičemž bychom neměli přeskakovat o více než jeden stupeň zrnitosti. Můžeme tedy skočit z počátečních 80 na 120, vynechávajíce 100, ale neměli bychom z 80 přejít rovnou na 150.

 

 

Nový nátěr

Častější a „přirozenější“ je lazura. Nátěr zvýrazní kresbu dřeva a dodá mu barvu. Na druhou stranu ale nezakryje případné nedokonalosti broušení (zbytky staré barvy atp.), naopak je zvýrazní. „Pokud si nejste jistí nebo chcete změnit odstín nátěru, tak raději vyberte druhou možnost, kterou je krycí, plnobarevný nátěr. Obsahuje pigmenty, které zakryjí kresbu a nemusíte se limitovat ve volbě odstínu jako v případě lazury. Před samotným nátěrem nezapomeňte na podkladovou vrstvu,“ zní Michalova rada. Na vyčištěné, prachu zbavené dřevo naneste přípravek vhodný pro vámi vybraný nátěr, rozlišují se podle toho, jestli nad dřevo přijde lazura či krycí barva.

 

Jak vybrat nejvhodnější lazuru?

V běžném případě se lazura aplikuje ve dvou až třech vrstvách, na trhu se už vyskytují i takové, u kterých stačí jedna vrstva. Zároveň doporučujeme hledat takové lazury, které obsahují oleje, jelikož právě ty chrání dřevo zevnitř a tvoří silný štít. Pokud nevyužíváte olejovou lazuru, jsou k dostání impregnační oleje, jejichž použití prodlužuje životnost dřeva. Michal ale dodává: „Nicméně univerzální rada neexistuje. Ideální je zajít do důvěryhodného obchodu s barvami a nechat si poradit na základě vaší konkrétní situace.“

Na co si dát pozor?

Při natírání dřevěného povrchu je důležitá volba nátěru. Nejde jen o barvu a krytí, ale také tvrdost a přilnavost k podkladu. Dále také prostředí, neměli bychom barvu natírat na slunci, nebo v extrémních teplotních podmínkách. Výrobce barvy vždy deklaruje rozsah teplot, ve kterých je ideální s barvou pracovat. Měli byste se držet v těchto mezích a nehrozí vám odlupování nebo trhliny. Také si dejte pozor na rovnoměrné rozprostření barvy a nepříliš silnou vrstvu nátěru.

Nutné vybavení

Už jste si vybrali různě zrnité brusné papíry, vhodný nátěr a už byste rádi začali s renovací? Ještě pár věcí vám ale schází. Při práci na zahradě je vhodné a výhodné mít oblečení, u něhož nevadí, když se umaže od oleje nebo nátěru. Dále určitě nezapomeňte rukavice, a především při práci s bruskou také ochranné brýle, případně respirátor.

MICHALŮV TIP: Natírání si většina z nás spojí hlavně se štětcem. Pokud si ale chcete práci výrazně zrychlit a zefektivnit, zkuste použít malý váleček šíře cca 10 cm. Chce to samozřejmě trochu cviku, ale vyplatí se to.  Štětec samozřejmě budete i nadále potřebovat na detaily, kam se váleček nedostane.

Bezpečnost

Při práci mějte vždy na dosah lékárničku s nejnutnějším vybavením. Měla by obsahovat minimálně sterilní gázu, pletené obinadlo, sterilní náplasti, dezinfekci a pinzetu na vyndání třísky. Pokud by došlo k drobnému poranění, omyjte ránu ideálně pod proudem vody, aby se tělo zbavilo mechanických nečistot a aplikuje dezinfekci. Poté ránu překryjte sterilní polštářkovou náplastí nebo sterilním čtvercem gázy, který upevníte pleteným obinadlem. Podle potřeby může být dezinfekce aplikována na ránu opakovaně.

 

TIP!

Jak vyzrát nad třískami

S rukavicemi, bez rukavic, při štípání dřeva se tu a tam bez zaryté třísky v dlani prostě neobejdete. Když už se to stane, máme pro Vás kromě klasické pinzety dva tipy, jak se jí zbavit:

1. použijte velmi silnou lepicí pásku. Třísku přelepte – pokud ji úplně nevytáhnete, tak ji alespoň povytáhnete, a pak už ji snáz pinzetou uchytíte.
2. máte doma prázdnou injekční stříkačku? Pak máte vyhráno! Přiložte hubičku na třísku a podtlakem třísku vysajte. A je to!

Nezapomeňte pak ránu vydezinfikovat! Kdo ví co na té třísce bylo.