Kde bychom na Zemi jód našli? Samostatně bychom ho hledali marně, je totiž přítomen pouze ve formě sloučenin, a to převážně v mořské vodě. Jak se tedy lidstvo o existenci prvku, který potřebujeme ke správnému fungování organismu i pro jeho dezinfekční vlastnosti, vůbec dozvědělo?

Jód patří mezi velmi vzácný prvek, které lidské tělo potřebuje pro svůj přirozený vývoj. Zajišťuje správnou funkci štítné žlázy, a tím tak podporuje normální fungování celého organismu. Ceněný je i pro své dezinfekční vlastnosti, které nám poskytují patřičnou ochranu v boji proti virům a bakteriím. Jód si pro své blahodárné účinky získal své místo ve světě, a na jeho počest mu je věnován dokonce celý 6. březen. Právě u příležitosti Světového dne jódu se na něj podíváme pěkně zblízka.

 

Kde se vzal, tu se vzal… jód

Až do roku 1811 nemělo lidstvo o existenci jódu ani potuchy. Tohoto roku byl objeven francouzským chemikem Bernardem Courtoisem, a to úplnou náhodou, když k popelu z mořských řas přidal o něco více kyseliny sírové, než kolik měl původně v plánu. Jak se ukázalo, základní surovinou pro výrobu jódu jsou totiž právě mořské řasy. Popel spálených řas obsahuje jodidy, jejichž oxidací se získá elementární jód. Ten se následně převádí z pevného do plynného skupenství. A proč právě název jód? Páry prvku mají krásnou fialovou barvu, a fialová se řecky řekne iodes.

Ochránce před bakteriemi a viry

Zkoumáním jódu se ukázalo, že volný jód, který se pomalu uvolňuje z komplexu v roztocích, ničí eukaryotické a prokaryotické buňky, a je také velmi účinný proti širokému spektru bakterií, virů (včetně HIV a viru Herpes simplex), hub, plísní, spor i prvoků. Začal se proto hojně využívat jako dezinfekční prostředek, a to jak ve zdravotnictví, tak v domácnostech.

Lihový roztok jódu a jodidu draselného známe pod pojmem jodová tinktura. Pro dezinfekci kůže se ale častěji používají jodované povidony, tedy přípravky s vázaným jódem, které jsou k pokožce šetrnější. Žluto až červenohnědý amorfní prášek spatřil světlo světa v roce 1955, a po uvedení na trh se stal všeobecně preferovanou dezinfekcí. Voilá – a máme tady Betadine!

Kromě dezinfekčních účinků je oblíbený též pro své zbarvení, díky němuž vždy víte, kde byla dezinfekce aplikována. Zároveň je také indikátorem účinnosti – pokud by roztok začal blednout, znamená to, že jeho účinnost je snížena. Při aplikaci se sytého zbarvení nemusíte obávat. Roztok je vodou omyvatelný, takže z pokožky, nehtů, vlasů ale i oblečení jde snadno smýt nebo vyprat.

 

 

Organismus pod taktovkou jódu

Jód ale není jen pomocník k dezinfekci. Hraje významnou roli i při vnitřním užívání, a neobešli bychom se bez něj doslova od prvních vteřin našich životů. Svou práci rozehrává již v okamžiku početí – je totiž velmi důležitý pro správný vývoj mozkové tkáně již v prenatálním období. Je také součástí hormonů, které vylučuje štítná žláza. Skupina hormonů štítné žlázy je zodpovědná za vývoj pohybové soustavy a mozku, a jejich nedostatek může výrazně ovlivnit inteligenci. Nastávající maminka by tak měla přísun jódu v těhotenství i během kojení hlídat, a dodávat tak svému dítěti vše potřebné pro zdravý a přirozený vývoj.

Ani v dospělém věku bychom ale správný poměr jódu v našem těle neměli podceňovat. Pozitivně ovlivňuje nervovou soustavu a udává ten správný rytmus pro fungování štítné žlázy. Ženy také ocení zkrášlující účinky na pokožku, vlasy či nehty. Málokdo také ví, že je to právě jód, který stojí za pozitivním vlivem na naši sexualitu.

 

V kterých potravinách jód najdeme?

Aby se jód stal tělu prospěšný, měli bychom hledat rovnováhu, a rozhodně se prvoplánově neřídit starým dobrým „čím více, tím lépe“. Doporučená denní dávka jódu pro zdravého dospělého jedince je 150 mikrogramů, což, pravda, není moc. A v kterých potravinách jód najdeme? Vhodným zdrojem jsou například mořské řasy (např. Nori, Wakame, nebo Kombu), ryby a další dary moře. Pokud máte raději lokální potraviny, bohaté na jód jsou višně, třešně, brokolice, žampiony a vejce. No, anebo samozřejmě po doplňcích stravy nebo v tabletách.

Jeden prvek a tolik úžasných vlastností! Jód a spolu s ním i Bernard Courtoise si naši pozornost opravdu zaslouží. Tak ať je vždy 6. březen dnem, kdy děkujeme přírodě, že nás obdařila právě jódem.