Kde bychom na Zemi jód našli? Samostatně bychom ho hledali marně, je totiž přítomen pouze ve formě sloučenin, a to převážně v mořské vodě. Jak se tedy lidstvo o existenci prvku, který potřebujeme ke správnému fungování organismu i pro jeho dezinfekční vlastnosti, vůbec dozvědělo?
Jód patří mezi velmi vzácný prvek, které lidské tělo potřebuje pro svůj přirozený vývoj. Zajišťuje správnou funkci štítné žlázy, a tím tak podporuje normální fungování celého organismu. Ceněný je i pro své dezinfekční vlastnosti, které nám poskytují patřičnou ochranu v boji proti virům a bakteriím. Jód si pro své blahodárné účinky získal své místo ve světě, a na jeho počest mu je věnován dokonce celý 6. březen. Právě u příležitosti Světového dne jódu se na něj podíváme pěkně zblízka.
Kde se vzal, tu se vzal… jód
Až do roku 1811 nemělo lidstvo o existenci jódu ani potuchy. Tohoto roku byl objeven francouzským chemikem Bernardem Courtoisem, a to úplnou náhodou, když k popelu z mořských řas přidal o něco více kyseliny sírové, než kolik měl původně v plánu. Jak se ukázalo, základní surovinou pro výrobu jódu jsou totiž právě mořské řasy. Popel spálených řas obsahuje jodidy, jejichž oxidací se získá elementární jód. Ten se následně převádí z pevného do plynného skupenství. A proč právě název jód? Páry prvku mají krásnou fialovou barvu, a fialová se řecky řekne iodes.
Ochránce před bakteriemi a viry
Zkoumáním jódu se ukázalo, že volný jód, který se pomalu uvolňuje z komplexu v roztocích, ničí eukaryotické a prokaryotické buňky, a je také velmi účinný proti širokému spektru bakterií, virů, hub, plísní i prvoků. Začal se proto hojně využívat jako dezinfekční prostředek, a to jak ve zdravotnictví, tak v domácnostech.
Lihový roztok jódu a jodidu draselného známe pod pojmem jodová tinktura. Pro dezinfekci kůže se ale častěji používají jodované povidony, tedy přípravky s vázaným jódem, které jsou k pokožce šetrnější. Žluto až červenohnědý amorfní prášek spatřil světlo světa v roce 1955, a po uvedení na trh se stal všeobecně preferovanou dezinfekcí. Voilá – a máme tady Betadine!
Kromě dezinfekčních účinků je oblíbený též pro své zbarvení, díky němuž vždy víte, kde byla dezinfekce aplikována. Zároveň je také indikátorem účinnosti – pokud by roztok začal blednout, znamená to, že jeho účinnost je snížena. Při aplikaci se sytého zbarvení nemusíte obávat. Roztok je vodou omyvatelný, takže z pokožky, nehtů, vlasů ale i oblečení jde snadno smýt nebo vyprat.
V kterých potravinách jód najdeme?
Aby se jód stal tělu prospěšný, měli bychom hledat rovnováhu, a rozhodně se prvoplánově neřídit starým dobrým „čím více, tím lépe“. Doporučená denní dávka jódu pro zdravého dospělého jedince je 150 mikrogramů, což, pravda, není moc. A v kterých potravinách jód najdeme? Vhodným zdrojem jsou například mořské řasy (např. Nori, Wakame, nebo Kombu), ryby a další dary moře. Pokud máte raději lokální potraviny, bohaté na jód jsou višně, třešně, brokolice, žampiony a vejce. No, anebo samozřejmě po doplňcích stravy nebo v tabletách.
Jeden prvek a tolik úžasných vlastností! Jód a spolu s ním i Bernard Courtoise si naši pozornost opravdu zaslouží. Tak ať je vždy 6. březen dnem, kdy děkujeme přírodě, že nás obdařila právě jódem.
