Prochodila Tatry, Alpy i španělské Picos. Markéta je od dětství milovnicí hor. O tom, jak jsou hory zrádné, že z mírných šrámů na těle se můžou stát velké šrámy na duši, i o tom, nakolik se můžou na horské túře proměnit přátelství jsme připravili rozhovor.
Markéto, jak se z tebe stala horalka?
Hory jsou moje láska už od dětství. Nejdřív mě na túry bral táta, pak brala já tátu, a dnes už vyrážíme s mým mužem.
Co všechno máš prochozeno?
Alpy, španělské Picos, samozřejmě české hory, a Tatry od Roháčů až po Belianky. Minulý rok v červnu jsem vymyslela opravdu „majstrštyk“ v podobě přechodu Tater od západu k východu. Nebaví mě totiž každý den vycházet ze stejného místa, a zase se tam vracet, mám ráda ten adrenalin, že zkrátka musíš někam dojít. Naplánovala jsem trasy, zařídila ubytování po cestě, alternativních cest, které by vedly tam, kam jsme potřebovali, moc nebylo. Uznávám, že plán to byl docela ambiciózní. Já i můj muž jsme oba docela sportovci, a tak jsem se až tak nebála toho, že bychom to nezvládli fyzicky, přesto jsem na konci prvního dne zkrátila trasy na následující dny na minimum – byl to masakr.
Ty jsi pětibojařka a tvůj muž má taky skvělou fyzickou kondici, přesto říkáš, že to bylo drsné. Jak se na takovou cestu člověk chystá? Co vše by měl mít naplánované a co by měl mít s sebou?
Pár týdnů před horskou túrou není od věci vynechat výtah a často chodit do schodů – a to i se zátěží, jako třeba s nákupem. Výšlap do hor není jen o nachozených kilometrech, ale taky o výškových metrech a o celkové přípravě.
Určitě je třeba pořádně projít trasy nad mapami, a to včetně alternativních cest. Pak si naplánovat ubytování – jestli chcete spát ve stanu, pod širým nebem, anebo radši zvolíte ubytovací zařízení, to je na preferencích každého z nás. Důležité je zjistit si, kde jsou po cestě zdroje vody – přes léto snadno vypijete i tři litry denně, a to už se dost pronese. Věcí ideálně sbalte co nejméně. Základem jsou suchá trička a ponožky, opravdu kvalitní boty, nabitý a spolehlivý telefon, powerbanka a samozřejmě lékárnička, protože puchýře, oděrky, škrábance, to je na denním pořádku.
Markétiny tipy na 3 nejzásadnější věci, které byste měli mít v horách vždy s sebou
1. Lékárnička
2. Dobré boty
3. Nabitý telefon a powerbanka
Jak vypadá lékárnička, kterou si s sebou bereš na horské túry?
Není nijak zvlášť velká, hlavní je mít dezinfekci, izotermickou fólii, náplasti a obvazy nebo turnikety. Váží dohromady fakt málo, a ve finále může zachránit život, protože i při vážnějších potížích je dobré zranění alespoň základně ošetřit ještě před příjezdem (nebo příletem) horské služby.
Zranění se asi člověk v horách nevyhne. Máš za sebou něco dramatičtějšího než „jen“ odřeniny a škrábance?
Při původně mírumilovném výšlapu Malou Fatrou se mi podařilo sejít z cesty, uklouznout, spadnout ze skály a už mě vezla horská… Měla jsem štěstí, naštěstí se mi nestalo nic vážného, bylo z toho jen pár šrámů a stehů. Už druhý den jsem ale zjistila, že kromě šrámů na těle jsem si z pádu odnesla taky šrámy v hlavě, když jsem se s dvanáctikilovou krosnou na zádech – zavěšená na řetězech – drápala směrem na Sivý vrch s občasným panickým záchvatem. Tady bych proto ráda podotkla, že je opravdu důležité nechodit na takové výšlapy sám.
Jak vybíráš parťáka, se kterým do hor vyrazíš? Když jde třeba o někoho, pro koho by to měla být premiéra?
Někdy to člověk neodhadne. Taky už se mi stalo, že se mi lidé, se kterými jsme vyrazili na výšlap, už nikdy neozvali. Přehnaná sebedůvěra a ješitnost jim nedovolily mi říct, že něco prostě nezvládnou, a místo sebereflexe a ponaučení přišlo na řadu obviňování a vztek. Ale na horách se můžou vztahy i utužit – třeba mě můj muž požádal o ruku jen pár dní po návratu z poměrně náročné horské túry. A o tom podle mě putování je – poznáš charakter nejenom svůj, ale i toho, s kým jdeš.
Tak to je příběh! Máš ještě nějakou radu, kterou bys začínajícím i zkušeným horským turistům poradila?
Ať už se drápete na jakkoliv vysoký kopec nebo horu, nesnažte se ho pokořit za každou cenu. Pokud v dálce začne hřmít, dojde voda, jste zranění, síly ubývají, zkrátka pokud nejsou podmínky, nikdy není chyba se otočit, sejít do bezpečí a zkusit to příště znovu. Ta hora tam už nějakou dobu stojí, a stát bude i dál.
