V dnešním článku se zaměříme trochu víc na mladší sportovce, pro které tenis nebo fotbal třeba nebývá tak atraktivní jako skateboard, in-line brusle nebo parkour. Věděli jste ale, že tyto sporty nejsou jen záležitostí posledních pár let? Pojďme se podívat na nejrůznější sportovní disciplíny i na to, co by správně vybavený bruslař, skejťák anebo parkourista měl mít vždycky s sebou.
Pokud po těchhle sportech teprve pokukujete a odhodláváte se je zkusit, připravte se na to, že tyhle sporty (přinejmenším zezačátku) dost bolí, padání je zkrátka na denním pořádku. Asi budete muset každou chvíli vysvětlovat, od čeho máte ty modřiny a odřeniny. Tomu se dá ale ve velké míře předejít vhodným oblečením a samozřejmě používáním chráničů a helmy.
Takže si vezměte na sebe…
… delší kalhoty a triko s dlouhým rukávem, abyste si chránili co největší část těla. Ale chápeme, že v létě byste byli v dlouhých kalhotách za exota. A pravdou je, že chrániče byste měli mít ať jste v kraťasech a v triku s krátkým, tak v dlouhých. V běžné sadě najdete chrániče zápěstí, loktů a kolen. Ani ostřílený bruslař nebo skater by jejich nošení neměl zanedbávat. Možná si nebudete připadat tak cool, jak byste si představovali, ale řekněte sami, je víc cool při pádu odřít helmu, nebo si rozbít hlavu? I když vy jste určitě top a máte zkušeností na rozdávání, stačí, když slečně na protější straně parku uteče čivava, která se neomylně vřítí přímo vám pod kolečka…
Co vzít a kam to dát?
Výmluva, že vezmu jen pár věcí do kapes a frčím, protože „kam bych to všechno narval“ anebo „vždyť nic nepotřebuju“ je dost slabá. Neblázněte a pořiďte si dobrý sportovní batoh – takový, který nebrání v pohybu a zároveň nepadá z ramen. Do něj zabalte chrániče, pití (nejlépe čistou vodu – ta se hodí i v případě, že se třeba odřete a je třeba ránu opláchnout, protože sladkou a bublinkatou limonádou nebo energeťákem to fakt nejde), doklady (nezapomeňte na kartičku pojištěnce) a malou lékárničku. Co by v ní mělo být jsme psali v minulém článku, mrkněte!
Kolečkové brusle
Tak tomuhle nebudete věřit. První kolečkové brusle si nechal patentovat belgický vynálezce John Joseph Merlin už v roce 1760. Mazec, co? Velkou popularitu si získaly v průběhu 19. století, a dneska už je vlastní skoro každý. Rozlišujeme několik disciplín, které mají každá „svůj“ typ bruslí. Nejběžnější jsou klasické fitness brusle, které využívá drtivá většina rekreačních bruslařů. Existují i o něco „exotičtější“ typy bruslí, určené hlavně k akrobatickým skokům a všelijakým trikům. Přímo ke skokům jsou určené „agresivní brusle“, které mají u prostředních koleček kryty, které jsou speciálně tvarované pro skluz po zábradlí nebo hraně překážek. Další jsou freestyle brusle, určené k pozemním trikům a slalomu, ať už mezi lidmi v zástavbě, anebo během závodu.
Bruslaře často vidíme se sluchátky v uších, za nás ale doporučujeme sluchátka nepoužívat. Vždycky je dobré slyšet, co se děje kolem vás…
Něco extra
Zajímavým sportem, oblíbeným především „za velkou louží“, je roller derby. Jedná se o sport pro dvě družstva, originálně ženská, který vznikl v 30. letech minulého století a býval v podstatě formou zápasu. Jedna z hráček se snaží předjet co nejvíc soupeřek, ale pravidel bylo pramálo, což se už ale naštěstí změnilo. V roce 2004 byla založena Mezinárodní federace ženského roller derby. Pokud vás roller derby zaujalo, můžete si ho přijít vyzkoušet do jednoho ze tří českých klubů, dva najdete v Praze a jeden v Brně.
Přes překážky bez koní
Věděli jste, že existují dva „parkury“? Starší a známější je parkur, jezdecký sport, kde jezdci na koních překonávají překážky s co nejmenším počtem chyb a v co nejrychlejším anebo přesně stanoveném čase. Na olympiádě se parkur jezdí už od roku 1900 a jedná se o jednu z nejnáročnějších jezdeckých disciplín.
Naopak parkour je sport, který tak dlouhou historii nemá. Přestože by se to mohlo zdát příhodné, název parkour vznikl z francouzského parcours du combattant, což byla metoda, kterou se testovali vojáci během války ve Vietnamu, a vznik samotného názvu parkour se datuje do roku 1998. Zakladatel parkouru David Belle popsal tuto netradiční disciplínu jednoduše – parkour je parkour. O co se tedy jedná?
Zjednodušeně jde o přesun z bodu A do bodu B za použití co nejmenšího úsilí za použití vlastního těla. Jedná se v podstatě o nácvik na útěk. Výraznou součástí je efektivní překonávání překážek, hlavně pomocí jasně daných skoků. Nicméně kromě jednotlivých prvků nemá parkour pravidla, i proto je tak oblíbený. Dalším důvodem je, že pro parkour nepotřebujete speciální hřiště, speciální oblečení, ani speciální boty. Skáčete zkrátka z lavičky na obrubník, pak na schody a z nich na zábradlí, a saltem pak na zeď – a odtud třeba na střechu. Anebo kamkoli chcete.
Dodáváme, že tento sport může být velmi nebezpečný a pokud byste se mu chtěli věnovat, rozhodně nespěchejte a nechte se vést profesionálem. A dávejte pozor na cizí majetek. Střechy, komíny, auta… znáte to.
Prkýnka na kolečkách
Skateboarding vznikl v 50. letech 20. století v Kalifornii, kdy se surfaři rozhodli, že už nebudou závislí na mořských vlnách. Skateboard, longboard, pennyboard, waveboard – poznáte je od sebe?
Dnes najdete spoustu různých modifikací, které se dělí podle nejvhodnějšího povrchu a místa pro jízdu. Skateboardy díky menším a tvrdším kolečkům nejlépe využijete ve skateparku, na rampách a v ulicích. Longboard je naopak vhodnější na delší jízdy, cyklostezky nebo sjezdy, protože větší kolečka a delší prkno pomohou udržet nabranou rychlost. Nedosáhnete na nich ale takové obratnosti jako na kratším skateboardu. Pennyboardy jsou v tomhle světě nováčkem. Řadí se mezi tzn. Cruisery (cruiserboardy), tedy prkna určená k projížďkám, a ne na triky. Proto že jsou malé, snadno na nich udržíte rovnováhu a jsou tak ideální na pohyb po městě. Waveboardy od zbytku poznáte na první pohled, mají totiž jen dvě kolečka. Jeho název vznikl od vlnění (angl. wave), které waveboardista musí vytvářet, aby mohl jet bez toho, aby se musel odrážet od země.
Když to dopadne… na zem
Ať už jste si vybrali skate, brusle nebo právě parkour – anebo pokud je dokonce kombinujete, dáte nám za pravdu, že jste co chvíli zrakvení – chrániče nechrániče. Tady máte tip, jak správně, rychle a šetrně zranění ošetřit, abyste mohli frčet dál.
Nejprve se ujistěte, o jak rozsáhlé poranění se jedná. Pokud máte podezření na úraz hlavy nebo páteře, neváhejte, nehrajte si na hrdiny a ihned volejte záchrannou službu (155 nebo 112).
Pokud se ale jedná jen o škrábance a odřeniny, tak s tím si hravě poradíte sami. Nejdřív je třeba ránu nebo postižené místo opláchnout čistou vodou (přesně proto jsme nahoře psali, že ta limča ani energeťák se fakt nevyplácí), určitě totiž v ráně budou hrubší nečistoty jako asfalt nebo dokonce kamínky.
Následně aplikujte dezinfekci Betadine® – to je ta v zelené lahvičce, která při aplikaci nepálí. Při pádech se většinou poškodí jen vrchní vrstva kůže, ve které se nachází spousta nervových zakončení, takže právě šetrnou dezinfekci určitě oceníte. Dezinfekci opatrně rozetřete – pokud možno sterilně, třeba sterilním čtverečkem – s přesahem na zdravou kůži alespoň o 1,5 cm.
Potom – opět pokud možno sterilně – překryjte obvazem anebo náplastí.
Pokud je zranění drobné, můžete znovu naskočit a jet nebo skákat dál. Pokud je ale zranění rozsáhlejší nebo na špatném místě, klidně si sedněte a pozorujte kámoše, jak jezdí a skáčou oni. I z koukání na ostatní se toho můžete hodně naučit.
