Halloween je svátek slavený především v Americe a Velké Británii poslední den v říjnu. Jak ale vznikl? Proč ho symbolizuje především oranžová a černá barva, a co znamená, když potkáte pavouka? To vše a ještě mnohem víc se dočtete v našem článku!
Halloween se vyvinul z křesťanského svátku Všech svatých v Irsku. Když padne tma, obléknou se děti i dospělí do svých kostýmů, chodí od domu k domu a koledují. Každé dítě se naučí říkanku a s tou prosí o nějakou tu sladkost.
Typickým znakem tohoto svátku jsou vydlabané dýně s vyřezaným děsivým obličejem a svíčkou uvnitř. Pro Halloween jsou nejpoužívanější barvy oranžová a černá. Věděli jste ale, že před dýní se na výzdobu domů používala původně řepa? Až v polovině 19. století zvítězila oranžová dýně. Na ní vyřezaný obličej měl chránit dům před dušemi zlých zemřelých. Přestože u nás není svátek původní, stává se čím dál populárnější.
Halloween, nebo Dušičky?
Přelom října a listopadu se nese ve znamení duchovna, strašidel, uctívání a připomínání zemřelých. V České republice má své místo zejména Památka zesnulých, která připadá na 2. listopadu. V dnešní době ho doplňuje i původně anglosaský Halloween, který připadá na 31. října.
Ano jsme Češi, máme své svátky, své tradice, a proto na své zesnulé blízké vzpomínáme 2. listopadu – na Dušičky. Ty vyházejí z tradic římskokatolické církve, kdy se lidé modlili za zemřelé. Co má ale společného Halloween a Dušičky? Více než byste na první pohled řekli!
Přelom října a listopadu vnímali už samotní Keltové jako dobu, kdy se stírají hranice mezi živými a mrtvými. Keltové slavili v noci z 31. října na 1. listopadu konec roku, takzvaný svátek Samhain. Jak Keltové, tak Slované osídlili střední Evropu a jejich kultury se zde velice ovlivnily a prolínaly. Samhain byl v tuzemsku nahrazen velmi podobnými Dušičkami s nástupem křesťanství.
Co jste možná nevěděli
Svátek Halloween plný strašidel, čarodějnic a vydlabaných dýní se slaví 31. října, což je poměrně známé. Halloween není ale jenom to!
- K Halloweenu neodmyslitelně patří oranžová a černá barva. Jenže proč? Oranžová symbolizuje podzimní sklizeň a černá značí temnotu a smrt.
- Dýně (v Americe se jim říká Jack o‘ Lanterns) mají svůj původ v Irsku, kde do nich kdysi dávno lidé v průběhu keltského svátku Samhain dávali svíčky, aby odehnali zlé síly a duchy.
- Staří Keltové věřili, že se o halloweenské noci po venkově potulovali duchové. Aby je duchové nepoznali, začali nosit masky.
- Halloween je hned po Vánocích druhým nejúspěšnějším komerčním svátkem v Americe.
- Pokud o Halloweenu spatříte pavouka, podle pověry na vás někdo z vašich blízkých dává pozor.
Halloween jako zábava pro celou rodinu
Typické je vydlabávání a rozsvěcení dýní. Právě to je znak, který v současnosti přejímá i mnoho českých domácností. Přestože se do oslav Halloweenu v celé šíři nezapojují, vydlabávání dýní může být zábava jak pro děti, tak pro dospělé. Právě pro děti jsou velmi atraktivní i lampionové průvody, které se kolem data obou svátků objevují.
Jak vyřezat dýni:
Nejprve je zapotřebí vytvořit otvor, a to šikovně z horní či zadní strany. Měl by být zhruba v horní třetině dýně. Právě jím budeme vkládat svíčku nebo LED světýlka.
Nebojte se předkreslit motiv a použít šablonu
Vyřezat krásný obličej na první dobrou není zrovna jednoduché. Proto si klidně vezměte tužku, posléze lihový fix a vše si postupně načrtněte. Složitější motivy si zaslouží použití nějaké hezké šablony. Vybírat můžete jak z těch hodně strašidelných, tak i s mnohých elegantních, jež spíše pobaví. A o to možná jde při Halloweenu ještě více než o nahnání strachu.
Kvalitní nástroje jako základ
Jedním z nejdůležitějších kroků je mít samozřejmě maximálně ostré nože. Výborné jsou především ty vykosťovací. Ostatně vyřezávání dýni není ničím novým a věnují se mu i profesionálové. Na výrobu takovýchto uměleckých děl se mnohdy používají i speciální pilky a jiné nástroje. Doma si ale bez problémů vystačíte s kvalitním nožem. Určitě si při řezání dejte pozor na to, aby nedošlo k úrazu. Mějte tak při ruce potřeby pro případné ošetření. Příruční lékárnička s obinadlem a náplastí by neměla chybět v žádné domácnosti!
TIP!
Jak správně ošetřit drobné poranění?
Takové poranění nejprve opláchněte čistou vodou, a následně na ránu nebo postiženou kůži aplikujte 1–3 ml dezinfekce Betadine (dávka závisí na rozsahu poranění / postižení) a opatrně rozetřete – pokud možno sterilně – s přesahem na zdravou kůži alespoň 1,5 cm. Poté (opět pokud možno sterilně) překryjte obvazem nebo náplastí.
Ať se Vám všechna poranění obloukem vyhnou!
Jak využít zbytek dýně?
Dýňový koláč:
Na těsto:
- 160 g polohrubé mouky, 1/2 sáčku prášku do pečiva, 160 g cukru krupice – můžete namíchat bílý a hnědý cukr pro lepší chuť, špetka soli, 1/2 lžičky mletého zázvoru, špetka mleté skořice, 2 lžíce mléka, 100 ml rostlinného olej, 2 velká vejce, 500 g nastrouhané syrové dýně, hrst vlašských ořechů
Na krém:
- 100 g másla, 100 g měkkého krémového sýra typu žervé (například lučina), 80 g cukru moučka
- Do mísy prosejte polohrubou mouku a prášek do pečiva. Přidejte cukr, sůl, koření a promíchejte metličkou. Zvlášť v jiné misce prošlehejte vejce, mléko a olej. Aby se později těsto nesrazilo při pečení, měly by být všechny tyto suroviny pokojové teploty. Tekutou vaječnou směs nalijte ke směsi mouky a cukru a krátce metličkou promíchejte, než se vše spojí na řídké těsto.
- Do těsta vmíchejte nastrouhanou dýni a nasekané vlašské ořechy. Nalijte do koláčové formy, vymazané a vysypané, a dejte péct při 180 stupních na 35 minut.
- Upečený koláč nechte vychladnout ve formě, jen ji postavte na mřížku. V kuchyňském robotu třete společně máslo, krémový sýr a cukr tak dlouho, až vznikne světlá pěna, zhruba deset minut. Krém pak natřete na vychladlý koláč a nechte trochu zatuhnout v lednici.
