Ubytujte přírodu

Hmyzí hotely, ptačí krmítka – jejich výroba je bezva zábava pro celou rodinu, a ještě uděláte skvělou službu přírodě. Pojďme se do toho pustit!

Samozřejmě, doma nikdo z nás hmyz nechce (pokud tedy nejste vášnivými chovateli kudlanek). Proto je lepší ubytovat hmyzáky venku v přírodě. Ne vždy si hmyz dokáže najít vhodný úkryt sám, a tak je na místě trochu mu pomoct. Když si za domem ubytujete nějaké užitečné členovce, pomůžou vám v létě třeba s opylování květin. Každý rok hmyzu ubývá, takže jim musíme pomáhat co nejvíc můžeme. Vědci dokonce varují, že by velká část hmyzu mohla do několika stovek, možná i desítek let vyhynout. To přece nemůžeme dopustit!

Kam hmyzí domeček umístit?

Než se pustíte do výroby, předem rozmyslete, kam hmyzí hotýlek umístíte. Od toho se pak odvíjí, jestli budete vyrábět malý penzionek, nebo grandhotel.  Pokud máte více míst na výběr, doporučujeme domeček natočit vchodovou stranou na jih nebo východ, aby tam přímo nefoukalo. „Hmyzí domeček dobře poslouží, ať máte zahradu, nebo terasu anebo balkon. Hmyz bude vždycky rád, když se bude mít kde ukrýt před mrazem,“ říká Michal.

Vyrobme si hmyzí domeček

Nejdřív musíme připravit kostru takového domečku. Měl by být 15 až 40 cm hluboký, aby v něm byl dostatek místa a aby si hmyz mohl zalézt dozadu pro lepší ochranu před větrem. Také by měl mít krytou zadní stranu, aby se vaši nájemníci nestali potravou pro hladové ptactvo. Posloužit tak může i jemné pletivo nebo síťka.

Materiál pro obvod domečku je nejvhodnější obyčejné neopracované dřevo, aby bylo přírodě vlastní. „Důležité je, aby nebylo dřevo nalakované, protože to by hmyz odradilo,“ radí Michal a doplňuje: „Nezapomínejte ani na střechu, aby do domečku nezatékalo a netvořily se plísně.“

Jako v pokojíčku

Když už máte obvodové zdi a střechu, je na čase pustit se do vybavení hmyzích pokojíčků. Ideální je suché listí, šišky, větvičky, kamínky… zkrátka všechno, co najdete na zemi třeba na zahradě, v parku nebo v lese. V nižších patrech se ubytují škvoři a ve vyšších třeba slunéčka sedmitečná nebo včela. Zaskočilo vás to? Vážně, včely samotářky na rozdíl od medonosných sestřiček pylem živí svá mláďata, jejichž vajíčka kladou do prohlubní a škvír. Proto ocení stébla a bambus; suché listí je pak vhodné pro škvory a slunéčka. Veškerá náplň by měla zůstat pevně uvnitř domečku, nic by nemělo vypadávat nebo přečuhovat ven. S tím nám může pomoci právě pletivo, které nám usnadní práci a přitom hmyzu nijak nepřekáží. „Výplň by se měla každý rok měnit a častěji kontrolovat, jestli ji nenapadla plíseň nebo parazité,“ doplňuje Michal.

Představení nájemníků

V Čechách žije přes 500 druhů hmyzu, který žije samotářsky. Mají často problémy se rozmnožit a zachovat tak svůj druh. Pojďme si některé z nich představit.

• Včely samotářky

Nežijí v rojích jako včely medonosné, nejsou ale o nic méně důležité. Opylují ovocné dřeviny a létají i za nižších teplot a v dešti. Nemusíte se jich bát ani pokud máte doma malé děti, včely samotářky nejsou vůbec agresivní, takže vaše ratolesti s největší pravděpodobností nijak neohrozí.

• Vosíci

Malý hmyz podobný vosám, se kterým se ale nesetkáváme tak často. Jsou štíhlejší než vosy a nemají chloupky na zadečku. Sice mají žihadlo, ale využívají ho jen velmi málo, nejsou agresivní a žijí v malých společenstvích. Navíc pojídají pavouky a drobný hmyz.

• Zlatoočka

Drobounký hmyz, kterého si málokdy všimneme. Přestože jsou nenápadní, jsou našimi významnými spojenci proti mšicím. V larválním stádiu pojídají i housenky a larvy jiných typických zahradních škůdců.

• Škvoři

Na první pohled nepříliš hezký tvoreček, kterého se mnoho lidí obává kvůli pověře, že zalézají do uší. Toho se ale určitě nemusíte bát. I jejich potravou jsou mšice a svilušky, které škodí hlavně ovocným stromům. Žijí v tmavých úkrytech nebo v zemi. Michal radí: „Kdybyste si je chtěli obzvlášť hýčkat, můžete jim postavit samostatný domeček: obrácený květináč naplněný suchou trávou.“

TIP!
Jak správně ošetřit drobné poranění?

Takové poranění nejprve opláchněte čistou vodou, a následně na ránu nebo postiženou kůži aplikujte 1–3 ml dezinfekce Betadine (dávka závisí na rozsahu poranění / postižení) a opatrně rozetřete – pokud možno sterilně – s přesahem na zdravou kůži alespoň 1,5 cm. Poté (opět pokud možno sterilně) překryjte obvazem nebo náplastí.
Ať se Vám všechna poranění obloukem vyhnou!

 

A teď ptáčci

Na zahradách je často k vidění klasické dřevěné krmítko. Vy byste také rádi pomohli našim ptáčkům, ale nemáte v dispozici dílnu, dřevo nebo jen dostatečně šikovné ruce a nápad? Nezoufejte, dnes máme mnoho možností, jak postavit funkční krmítko bez potřeby studovat truhlařinu.

Dřevěná krmítka – to je klasika

Přestože máme i jiné možnosti, někdy je stará dobrá klasika tou nejlepší volbou. Postavit takové krmítko nemusí být vůbec těžké. Stačí k dřevěné desce přibít rohové sloupky, tak 2 až 4 centimetry vysoké, aby semínka neodvál vítr. Splnit roli střechy dokáže i další obyčejná rovná deska, ale můžete si vyhrát i se šikmou. Pak už stačí vyvrtat očka na zavěšení a máme hotovo!

Krmítko z kokosového ořechu nebo květináče

Pokud doma opravdu nemáte moc možností z čeho krmítko postavit, můžete využít i kokosový ořech. Nejenže si pochutnáte na dužině (pokud ho tedy nenecháte vyzobat ptáčky), ale přírodní materiál bude nejen dobře vypadat, ale příroda ho taky určitě ocení. Kokosové krmítko je nejlepší zavěsit, proto vrtačkou vyvrtejte dírky na prověšení provázku. Vrtačku ještě neodkládejte, jinak do kokosáku „dvířka“ nevyrobíte.

A co s tím květináčem? Jednoduché! V dolním obvodu vyvrtejte do květináče asi centimetrové otvory. Do květináče nasypejte ptačí zob a následně ho překryjte podmiskou. Opatrně otočte. Dírkami se budou ven sypat zrníčka, a ptáčci budou mít navíc super zásobárnu na celou zimu