Možná si říkáte, že na ošetření drobného poranění nic není. Kápnete trochu dezinfekce a je to. Jenže všechno má svá pravidla. Jak poznáte, že již dezinfekce v místě rány nepůsobí? Jak používat Betadine u dětí? A co je potřeba udělat před samotným použitím dezinfekce Betadine? Máme pro vás 3 základní kroky a pár zajímavostí k tomu.
Krok číslo 1: Bez vody ani ránu
Základem je, mít u sebe na túrách, při sportu či výletech do terénu alespoň základně vybavenou lékárničku. V případě úrazu sáhněte nejprve po čisté vodě. Ránu, byť sebemenší, je nezbytné důkladně omýt – ideálně proudem tekoucí vody. Větší rány je pak potřeba také zbavit nečistot jako jsou třísky, špína, bláto, štěrk, potrhaná kůže (součástí lékárničky by měla být i pinzeta nebo malé nůžky). Nevyčištěná rána se špatně hojí a kolem nečistoty může začít vznikat hnis a zánět, takže účinek dezinfekce by byl následně snížený.
Krok číslo 2: Dezinfekce
Na umytou a čistou ránu, která nekrvácí, popř. jen slabě (krvácení je pro tělo mimo jiné také přirozený způsob samočištění, ale při silnějším proudu krve by se nám z rány vymývala i dezinfekce) přichází na řadu aplikace dezinfekce Betadine. A to nejen do rány samotné, ale i do jejího bezprostředního okolí (alespoň 1,5 cm); bakterie zachycené na pokožce v okolí zranění by totiž mohly ránu snadno kontaminovat. Aplikujte 1–3 ml roztoku (množství samozřejmě závisí na rozsahu poranění) a opatrně rozetřete. Snažte se zachovávat co nejvíce sterilní prostředí.
Důležité: Před aplikací Betadine dezinfekce bychom se měli ujistit, že zraněný nemá alergii na jód, jelikož jodovaný povidon je hlavní účinnou složkou dezinfekce Betadine. V případě jakýchkoliv komplikací či potíží rozhodně vyhledejte lékařskou pomoc.
Krok číslo 3: Krytí rány
Po ošetření je potřeba ránu zakrýt, jelikož kůže v místě, kde došlo k poškození, je nyní citlivá a náchylná k jakémukoliv znečištění. K dispozici můžeme mít různé gázy, obvazy, náplasti, vždy bychom ale měli dbát na to, aby byl krycí materiál pokud možno co nejvíc sterilní, i když se zrovna nacházíme venku v terénu.
TIP: Pokud ránu zakryjeme pouze náplastí, pravděpodobně se vytvoří tvrdý strup, který bude mít tendenci praskat. Navíc je zde větší riziko, že se do rány dostane nečistota. Mnohem lepší je tzv. mastný tyl – gázový čtvereček napuštěný lékařskou vazelínou. Na mastný tyl pak následně patří finální krytí, třeba gázové čtverce. Anebo máte ještě jednu možnost – použít Betadine mast. Ta pomáhá udržet prostředí pro tzn. vlhké hojení. Už v 60. letech 20. století se prokázalo, že rány, které se udržují ve vlhkém prostředí, se hojí až o 40 % rychleji ve srovnání s ranami krytými suchým obvazem. Díky tomu se s větší pravděpodobností vyhnete i nepěkným jizvám.
Výhody žlutohnědého zbarvení
Díky obsahu jódu má dezinfekční roztok žlutohnědé zbarvení. Nemusíte se bát, dezinfekce je snadno vodou omyvatelná – a to jak z pokožky, tak z oblečení. Zbarvení je tedy rozhodně výhodou, a to hned ze dvou důvodů. Jednak lze jednoduše poznat, kde přesně byla dezinfekce aplikována (což se může hodit třeba i v případě, že se později se zraněním ocitneme u lékaře, který tak přesně uvidí, která část těla byla ošetřena), a zároveň je zbarvení roztoku indikátorem jeho účinnosti. Pokud začne blednout nebo je velmi světlý, účinnost dezinfekce je snížena. Takovou dezinfekci je dobré nahradit v lékárničce novou.
POZOR: Dezinfekci po expiraci ale rozhodně nevyhazujte jen tak do koše nebo nevylévejte do umyvadla/toalety! Jakékoliv expirované léky vždy odneste do lékárny, kde budou odborně zlikvidovány.
Děti a dezinfekce
Všichni si asi pamatujeme na naše dětství, kdy často o rozbitá kolena, drobné odřeniny, štípance od hmyzu či zadřené třísky nebyla nouze. Kdo z nás byl ale nadšený z následného ošetřování a aplikování dezinfekce? Většina dětí (a buďme upřímní, i někteří dospěláci – především mužského pohlaví) se často dezinfekci všemožně brání a vyhýbají ze strachu z bolesti, štípání a pálení. Pro vás všechny máme skvělou zprávu: Betadine nepálí. Tato dezinfekce je na bázi vodního roztoku a její účinnou složkou je jodovaný povidon, takže je k pokožce mnohem šetrnější.
Vždy v rukou dospělých
Pokud vás teď napadlo, že starší děti by si zvládly ošetřit drobná zranění samy a chtěli byste jim přibalit Betadine třeba do batohu na školní výlet nebo na tábor, zadržte. Děti až do 18 let věku by se správně neměly ošetřovat samy, s dezinfekcí by měla vždy manipulovat dospělá osoba – učitel, vedoucí tábora, zdravotník atd. Naopak u těch nejmenších je omezená spodní věková hranice, Betadine se nesmí užívat u dětí mladších 6 měsíců.
