Zahrada během léta začala přinášet svou úrodu, a vy už nevíte, co s tak velkým množstvím ovoce a zeleniny? Každodenní ovocné i zeleninové saláty už vám „lezou ušima“, každý z rodiny i přátel je ze všech zahradních dobrot už úplně přejedený, ale zahrada pořád plodí a plodí? Ještě, že je tady zavařování, které zažívá v posledních letech boom. Není nadto si pak uprostřed zimy pochutnat na ostružinách nebo okurkách přímo z vaší zahrádky.
Už naši předkové dobře věděli, že je moudré si na tuhou zimu připravit do zásoby dobroty (a vitamíny) z letní zahrádky. Možná si i vy ještě vzpomenete, jak vám babička po nedělním obědě servírovala kompot, nebo k snídani mazala na chleba domácí marmeládu. V dnešní době se k zavařování opět vracíme, i když možná tak trošku v jiné podobě.
Zavařit je možné snad opravdu vše. Můžeme narazit třeba i na džemy z kdoulí, rakytníku nebo třeba i z fíků, který je oblíbený hlavně v Turecku. Marmelády a džemy však nejsou jediné, co můžete zavařovat. Pokud pomineme tradiční „kyselé okurky“, taková zavařená paprika s nakládaným sýrem se může v zimních měsících na stole také skvěle vyjímat.
TIP!
Pokud chcete své zavařenině „odlehčit“, želírovací cukr nahraďte citrusovým pektinem. Ten neobsahuje žádné chemické konzervanty, aromata, lepek a laktózu, a navíc je GMO free.
Se šípkovou!
Každý to asi dobře známe, po náročném sychravém dni si nepřejeme nic jiného než se pohodlně usadit do křesla, zabalit se do deky a usrkávat teplý čaj. Chcete si tento zážitek ještě lépe vymazlit? Co třeba vlastnoručně „vyrobený“ šípkový čaj?
Stačí hrst šípků, a vaše tělo dostane přísun vitaminů A, B, K a hlavně C. Posilují imunitní systém, pomáhají proti infekcím a nachlazení, jsou skvělé při detoxu, protože odvádějí z těla škodliviny, a ještě navíc pomáhají zpevňovat cévy.
Víte, že…
… šípky obsahují až 10× víc vitaminu C než citron?
Ne nadarmo se šípky staly symbolem pestrého podzimu. Právě v těchto dnech šípky dozrávají a je tak ta nejvhodnější doba pro jejich sklizeň. A jak by šípky vhodné ke sběru měly vypadat? Rozhodně by měly být zářivě červené, lesklé a na omak relativně tvrdé. Při sběru se vyhněte tmavě rudým či měkkým, protože stačí jen jediný nahnilý plod a zkazí všechny ostatní nasbírané.
Sběrači šípků se ale často poznají tak, že jsou samý škrábanec a zapíchnutý trn. Právě trny dokážou jednoho nepěkně potrápit, a proto je třeba i drobné ranky vždy vydezinfikovat. Ne že by vám ze škrábanců a zapíchnutých trnů hrozilo něco hrozného, ale nevyčištěné ranky se snadno zanítí, a přinejmenším pak hroooozně svědí!
Jak zavařování vlastně funguje?
Sterilace je ošetření vysokou teplotou, během níž se umrtví mikroorganismy. Při vaření uniká ze sklenice teplý vzduch a vzniká částečné vzduchoprázdno. Po zchladnutí pak vnější vzduch přitiskne víčko na gumový kroužek, a víčko pak pevně drží na sklenici.
A co z šípků můžete – kromě čaje – ještě připravit? Šípkovou omáčku jistě všichni známe, ale taková šípková marmeláda, to je dobrota nad dobroty. Jak si ji připravit?
Zralé šípky nakrájejte na půlky a odstraňte zrníčka a chloupky. Očištěné šípky povařte ve vodě, dokud nezměknou. Pak je přeceďte, přidejte cukr – na 1 litr patří půl kg cukru – a vařte dál, dokud směs nezhoustne. Potom nalejte do zavařovacích sklenic, a pořádně je uzavřete.
Ostružinové mámení
Babí léto je čas, kdy dozrávají šťavnaté ostružiny. Veliké a krásné zahradní i drobné a slaďoučké lesní jsou plné vitaminu C a mají i antioxidační účinky. Pokud si ostružiny chcete uchovat i na zimu, zavařování je jedna z nejlepších možností. Jestli to bude kompot nebo džem, to už je na vašich preferencích.
Tak vyrazte sbírat, a po utržení co nejrychleji zpracujte – ostružiny moc dlouho čerstvé nevydrží. Stejně jako u šípků ale dejte pozor na zapíchnuté trny a škrábance, ať vám radost z dobroty nezkazí zbytečně zanícené ranky.
Houbařská sezóna v akci
Babí léto a podzim je jako stvořený pro houbaření. Každý správný houbař se právě na tuto sezónu brousí drápky celý rok, a teď je to konečně tady! Dlouhé procházky lesem a hledání různých druhů hub však může pokazit jeden špatný pohyb nožíkem, a říznutí je na světě. Každý vybavený houbař má ale v batohu i cestovní lékárničku, že? ? Aby se do ranky nedostaly mikroorganismy, je velmi důležité ji vydezinfikovat, a tak mezi ranku a okolní svět postavit neviditelnou bariéru. Tedy spíše viditelnou – žlutooranžové zbarvení dezinfekčního roztoku slouží jako výborný ukazatel, kde byla dezinfekce aplikována.
Jak správně ošetřit drobné poranění?
Takové poranění nejprve opláchněte čistou vodou a následně na ránu nebo postiženou kůži aplikujte 1–3 ml dezinfekce Betadine (dávka závisí na rozsahu poranění / postižení) a opatrně rozetřete – pokud možno sterilně – s přesahem na zdravou kůži alespoň 1,5 cm. Poté (opět pokud možno sterilně) překryjte obvazem nebo náplastí.
Smaženice, polévky, omáčky jsou odrazem každého podzimu a jistě doplní atmosféru barevných podzimních dní. Co ale s úlovkem, které už nedokážete sníst? Kromě tradičního sušení nebo zamrazení se houby dají i konzervovat na mnoho způsobů. Zkuste je letos zavařit třeba do výtečného slaného nálevu. Jak na to?
Perfektní solný nálev hravě vytvoříte, když 1 litr vody osolíte 1 lžičkou soli. Vše nechte projít varem a následně zchladnout. Mezitím nakrájené houby vložte do zavařovací sklenice a zalijte zchladlým nálevem. Sklenici dobře uzavřete a sterilizujte 25 minut, druhý den sterilizujte alespoň 40 minut. A máte hotovo! Houby tak vydrží, a dostanou příjemně slanou příchuť.
Užijte si podzimní mámení a naberte si vrchovatě toho, co příroda nabízí! Sklizni zdar!
