Končí podzim a začíná zima, a tak byste právě teď měli vyběhnout do zahrady! Přestože se na první pohled nic zvláštního neděje, stromy, keře, ani květiny ještě nespí. Je třeba je na zimu pořádně připravit.
Proč je příprava na zimu tak důležitá?
Rostlinné buňky, stejně jako ty živočišné obsahují, cytoplazmu. To je vodě podobná tekutina, která vyplňuje prostor mezi organelami. Složité? Vysvětlíme! Jelikož je cytoplazma tekutinou, hrozí i u ní, že zamrzne, což by znamenalo buněčnou smrt. A to určitě nechceme!
Kdy už je pozdě?
Ne, opravdu vám neřekneme, kolikátého už musíte mít hotovo. Čas máte až do doby, kdy promrzne zemina – pak už toho moc nezmůžete. U tzv. hrnkových rostlin, tedy těch, které máte přes léto venku v květináči nebo v truhlíku za oknem, byste měli hlídat zežloutnutí listů. Jak se začne barva měnit, je na čase zbystřit. Pokud už jsou listy seschlé a žluté, s největší pravděpodobností už květinu nezachráníte.
Můžeme začít!
Před zimou byste měli také naposled posekat trávník, ale pozor – ne na méně než 5 cm! Nadstavbou je vertikutace, jejímž cílem je prořezat trávníkový drn a zbavit se tak plsti, a umožnit vláze a živinám lépe proniknout ke kořínkům. Dále aertifikace, která trávník a zeminu provzdušňuje. Na podobném principu fungují i naše kamarádky žížaly. Na obě procedury existují, kromě žížal, speciální nástroje.
Než se do sekání pustíte, měli byste z trávníku odstranit větvičky, žaludy, kaštany a spadané listí. Listí hrabejte průběžně, aby nezačaly spodní vrstvy tlít a nepodporovaly tak růst plísní a mechů. Ze sesbíraných přírodnin pak můžete vyrobit báječné podzimní dekorace. Na závěr trávník pohnojte. „V případě sypkého hnojiva dejte pozor na ruční rozhoz, kterým zpravidla způsobíte nerovnoměrnou aplikaci a hrozí, že nechtěně v trávníku vytvoříte různobarevná místa. Použijte alespoň ruční rozmetadlo, které stojí pár stokorun,“ radí Michal. Posekanou trávu, rozdrcené listí i větvičky pak můžete dát na kompost – na jaře se bude hodit!
Jdeme k záhonům
Mezi trvalkami se péče liší, většinu z nich ale můžete nechat tak, jak jsou a stačí je svázat. Některé je dobré zkrátit o odkvetlé květy, někdy je lepší trhat těsně nad zemí. Někteří zahrádkáři dokonce radí vyrýt hlízy a uschovat je na suchém místě, kde nemrzne. Ochranou pro květiny, které necháme v záhonech může být sláma, netkaná látka nebo suché, zdravé listí, které sebereme z trávníku. Michal přináší další tip: „Pokud u vás často fouká, lehké listy a jim podobné materiály pro zakrytí nemusí dlouho na záhonu vydržet, proto raději volte textilie nebo použijte pro zatížení krycí vrstvy větve.“
Osekané větve pak můžete využít na pohodový večerní táborák.
TIP!
Jak správně ošetřit drobné poranění?
Takové poranění nejprve opláchněte čistou vodou, a následně na ránu nebo postiženou kůži aplikujte 1–3 ml dezinfekce Betadine (dávka závisí na rozsahu poranění / postižení) a opatrně rozetřete – pokud možno sterilně – s přesahem na zdravou kůži alespoň 1,5 cm. Poté (opět pokud možno sterilně) překryjte obvazem nebo náplastí.
Ať se Vám všechna poranění obloukem vyhnou!
Nezapomínejte na dřeviny!
Solitérní silné stromy svažte, aby se nebořily pod tíhou sněhu. Menší pořádně přivažte k oporám a obalte listím nebo větvičkami. Pokud máte neoplocenou zahrádku blízko lesa, nezapomeňte na ochranu proti lesní zvěři, která by si chtěla pochutnat na větvičkách vaší jablůňky. Všechny stromy zalévejte, ale pouze pokud nemrzne! Keře stačí obalit suchým listím a jehličím. „Nejčastěji hrozí poškození vahou sněhu vzrostlým thujím a tisům. Zaměřte se na ně,“ doplňuje Michal.
Jezírka a skalky
Pokud máte jezírko, nebo přesněji rybníček, hluboký alespoň jeden metr, nemusíte se starat ani o ryby, ani o lekníny. Pokud je jezírko mělčí, hrozí, že by promrzlo do hloubky, a to by znamenalo konec pro všechny v něm žijící živočichy. Lekníny proto dejte do vědra, které můžete umístit do stejné místnosti jako vyryté trvalky. Rybičky přežijí, pokud trvale nezamrzne celá hladina – tomu zabrání i obyčejné polystyrenové plováky. Také nezapomeňte jezírko čistit od napadaného nepořádku.
„Mějte na paměti, že pod zamrzlou hladinou rybkám dříve či později dojde vzduch,“ apeluje Michal. „Je potřeba opatřit jezírko vzduchováním, které vodu nezbytným vzduchem obohatí. Je to stejné jako doma v akváriu.“
Skalku očišťujte stejně jako jezírko. Dávejte pozor, aby vám na ní nepadaly plody okolních rostlin. Jinak se starejte hlavně o skalní rostliny. Především je chraňte před vlhkostí skleněnými stříškami.
Zahradní technika
Nezapomínejte ani na své věrné pomocníky! Sekačku i ostatní náčiní důkladně vyčistěte, omyjte a osušte, aby vám přes zimu nezrezivělo. Proto by měl být sklad těchto nástrojů suchá místnost, kam nezatéká, abyste každý rok nemuseli kupovat nové vybavení. „Zbude-li vám v kanystru po sezoně benzín, raději jej nalejte do auta (pokud máte benzínové ????) a neskladujte. Na jaře by mohl sekačce spíš uškodit.“ Radí Michal. Finálně nezapomeňte vypustit sudy a jiné zásobárny vody, včetně potrubí. To by mohlo popraskat a vysoké škody jsou na světě.
Nezapomeňte se postarat ani o zahradní nábytek!
Myslete i na zvířátka a hmyz
Postarat se o rostliny je jedna věc, ale neměli bychom zapomínat ani o další živé tvory – zvířátka, ptáčky a hmyz. Postarejte se o to, aby měli k dispozici pítka, krmítka anebo hmyzí domečky, na jaře se vám odvděčí úžasně živou zahradou.
Bezpečnost nade vše!
U všech prací na zahradě používejte pracovní rukavice, abyste se bránili před trny rostlin. Při stříhání či sekání dávejte pozor hlavně na děti, které na zahradě rády pomáhají, ale ve své aktivitě si mohou snadno ublížit. Proto mějte vždy při ruce lékárničku s náplastmi, obinadlem a dezinfekcí. Například přes škrábanec od trnu růže se nám do těla může dostat i zákeřný tetanus, tak žádné zranění nepodceňte! Neopomínejte ani následnou pořádnou prohlídku – klíšťata ani teď ještě nespí.
