O tom, jak je kůže coby náš největší orgán důležitá, jsme psali v jednom u našich předchozích článků. Přesto mnozí z nás dávají naší pleti pořádně zabrat. Podívejte se s námi na pět nejčastějších nešvarů v péči o pleť.
Kůže tvoří pevnou obrannou linii proti infekci, která může do těla vniknout, když je kůže porušena. Mikroorganismy tak mají cestu do našeho nitra otevřenou. Kožní soustavu, jakožto přirozenou bariéru mezi vnitřním a vnějším prostředí těla, bychom si měli chránit.
Kterých pěti zlozvyků se nejčastěji dopouštíme, a nepěkně si tak škodíme?
1. Pupínky – vymáčknout, nebo ne?
Pupínky netrápí jen puberťáky, čím dál častěji se jimi trápí i ti, kterým už je dávno -cet. Aknózní pleť nezpůsobuje nedostatek hygieny, ale hormony. Čím je člověk starší, tím má také pleť sušší, takže rozhodně není na místě používat kosmetické produkty pro teenagery. Ty „dospělácké“ by měly být jemnější a méně koncentrované.
Ať je vám -náct, nebo -cet, hlavním nešvarem při péči o problematickou pleť je vymačkávání pupínků. To způsobuje zpomalení hojení, vznik jizvy nebo pozánětlivé hyperpigmentace, a s tím už je mnohem složitější něco udělat.
Protože ale víme, že tohle moralizování je zbytečné, mějte aspoň na paměti 3 zlatá pravidla:
1. Nesnažte se vymáčknout pupínek, který ještě není zralý.
2. Pleť okolo pupínku pečlivě, ale jemně vyčistěte. Důkladně si umyjte ruce mýdlem, na samotné vymáčknutí ale raději použijte vatový tamponek nebo papírový kapesníček.
3. Místo vždy po zásahu ošetřete dezinfekcí.
TIP!
Pravidelně si čistěte mobilní telefon. Saháme na něj prakticky stále – ať jsme doma, nebo třeba v autobuse nebo v obchodě. Displej je tak špinavý nejen z rukou, ale když si ho přiložíme k obličeji, tak na něm ulpívá i kožní maz nebo make-up. Mobil je tak třeba často čistit, nejlépe dezinfekčními ubrousky.
2. Rozkousané a popraskané rty
Kousání rtů anebo vnitřní strany tváří často způsobuje nervozita a stres. Pokud i vy si nemůžete pomoct, zkuste na tenhle nešvar vyzrát tak, že budete mít pořád co kousat nebo cucat – takže zásoba žvýkaček a bonbonů by měla být neodmyslitelnou součástí každé kabelky, kapsy nebo přihrádky v autě.
Rty také chraňte proti slunci – kůže na rtech je tenká a citlivá, a tak potřebuje extra péči. Pokud vás suché a popraskané rty trápí, zařaďte do své pravidelné kosmetické chvilky také jemný peeling měkkým zubním kartáčkem. Tím krouživými pohyby obrušujte rty, pěkně od středu až ke koutkům. Kromě odstranění odumřelých šupinek kůže rty také promasírujete a prokrvíte.
Rty také pravidelně ošetřujte balzámem, a skvělým pomocníkem je také med, olivový nebo kokosový olej, bambucké máslo nebo nastrouhaná okurka. Stačí nanést na rty, a nechat několik minut působit – a pak můžete rovnou slíznout.
3. Holení, které je vidět
Pokud máte na holení dost času a holítka pravidelně měníte, asi se s nepříjemnými a nepěknými následky nesetkáváte. Někdy ale není času nazbyt, a holení se tak odehrává ve spěchu, a často i nasucho, někdy dokonce tupým holítkem. Výsledkem je podrážděná nebo dokonce sedřená pokožka. I když sebevíc spěcháte, postižené místo vždy vydezinfikujte. Holítka, která jsou umístěna ve vlhké koupelně, mají na sobě mnoho mikroorganismů, které můžou způsobit, že se vám rány zanítí.
4. Strhávání strupů
Škrábance, odřeniny, rozškrábané štípance od hmyzu, strupy se vytvoří na poškozeném místě proto, aby ho zakryly a usnadnily hojení tkání. Tvoří je zatuhlý tkáňový mok s příměsí sražené krve. Přestože jejich funkcí je krytí a usnadnění hojení, mnozí lidé (především děti) si nemohou pomoci, aby si strupy nerozškrábávali. Tomu se dá zabránit tak, že se zkrátka zaměstnáme jinak – například mačkáním gumových míčků, proplétáním provázků mezi prsty apod.
Aby se rána zahojila co nejrychleji, a nejlépe i bez následků jako jsou právě strupy a jizvy, je vhodné použít metodu tzn. vlhkého hojení. Už v 60. letech 20. století se prokázalo, že rány, které se udržují ve vlhkém prostředí, se hojí až o 40 % rychleji ve srovnání s ranami krytými suchým obvazem. Ideální kombinací je proto dezinfekční mast Betadine. Ta pomáhá prostředí pro vlhké hojení udržet.
5. Puchýře – daň za krásné, ale nepohodlné boty
Puchýře vznikají jako reakce organismu na přetížení, anebo obrana při popálení a opaření. Svrchní část kůže, pokožka, se při jejich vzniku oddělí od hlubší části, škáry, a vznikne tak dutina, která se naplní tkáňovým mokem nebo zánětlivým výpotkem.
Pokud se svrchní část strhne, pekelně to bolí. Proto je nutné poraněné místo pečlivě omýt a odtržený puchýř ošetřit dezinfekcí – obzvlášť u tak citlivé rány určitě oceníte dezinfekci Betadine, která při aplikaci nepálí. Následně přelepte náplastí.
Pokud je puchýř neporušený, asi se vám honí hlavou otázka vskutku hamletovská: propíchnout, nebo nepropíchnout? Odpověď zní: můžete propíchnout, ale hygienicky! Nejprve si pečlivě umyjte ruce i místo, kde se puchýř vytvořil, a na propíchnutí použijte sterilní jehlu, anebo důkladně vydezinfikujte špendlík nebo jehlu na šití. Vyprázdněný puchýř pak potřete dezinfekcí a přelepte náplastí.
